sobota 23. března 2024

Adventures with chronic fatigue syndrome (cfs) - pacing

Predmluva: 
Vsechno co pisu je vysledek toho co jsem si precetl a jak jsem to pochopil. Tj muze to byt spatne, necht je to disclaimer pro vsechno co budu ted i do budoucna psat 

Cfs je cesky chronicky unavovy syndrom. Nemame ten preklad radi protoze budi dojem ze jde o neco malicherneho. Cfs je basicaly to same jako long covid a obcas se taky zkracuje na cfs/me kdy me je myalgická encefalomyelitida.

Muj byvaly velmi nerad videl kdyz jsem si myslel ze mam cfs, domnival se ze je to vse jen produkt deprese a trauma a ze premysleni o cfs je barierou meho zlepseni. Proto jsem se tomu vyhybal, i kdyz soukrome jsem o tom cetl a uvazoval. Ted uz to neni problem, takze pojdme tomu co mam rikat cfs. Je to diagnoza, ktera na me nejvic sedi co se projevu tyce. Nemam to diagnostikovany, ale to je dane hlavne tim, ze to u nas (skoro) nikdo nediagnostikuje. Taky na to (zatim) nejsou leky, a je to “finally” diagnoza. Tj neni na to diagnosticky test, prideluje se kdyz se vylouci vsechny ostatni duvody co by to mohly zpusobovat. Tudiz ani tu oficialni diagnozu nehonim.

Mluva:

Pojdme si predstavit cfs jako hru. Pravidla jsou:

Mate urcite mnozstvi energie na den. Typicky vyrazne mene nez zdravi lide.

Pokud jeden den svoji energii vycerpate, dostanete na dalsi den mene. Pokud  vycerpate tu, dostanete zitra jeste mene. Atd atp

Snizeni soflimitu je provazeno mnohymi neprijemnymi stavy.

Pokud chcete tenhle soft limit nafouknout zpet, musite nekolik dni nevydavat takrka zadnou energii. Jde to pomaleji nez ten limit snizovat.

Pokud vycerpavate dlouhodobe moc nebo nekdy silne precerpate, snizi se vam hard limit. Tj odpocinkem uz to nezlepsite. (Teoretickky muzou existovat strategie pro jeho zvyseni tj lecbu, ale nic se zatim nevi jiste.)

Do vseho vstupuje prvek nahody a nepredvidatelnosti. Pro kazdeho to navic funguje jinak.

Pokud vam klesne hard limit moc, skoncite v situaci kdy vam nezbyde nez cele dny prolezet v tmave tiche mistnosti. Pohyb neni mozny, jsou z vas totalni lezaci. Game over.

Zadne “ciselne” udaje nejsou na zacatku znamy. Tj kolik je prilisne vycerpani, kolik energie co spotrebovava, kdy se snizuje hard/soft limit a o kolik. Jak moc odpocinek pomaha a podobne.

Pacing je snaha o racionalni strategii v tomhle systemu. 

Za kazdou cenu se vyhnout snizeni hard limitu.

Po kazdem snizeni soft limitu naodpocivat na maximum mozneho.

Snazit se kazdy den vycerpat jen tolik, aby se soft limit nezmenil. Tj maximalizace spotrebovane energie dlouhodobe v case. Taky se tomu rika uzivani si zivota.

Hledani metod efektivniho odpocinku ktere doplnuje energii.

Cutovani costu. Nespotrebavovavat energii na nic co neni nutne nebo prijemne. Prioritizovat cinnosti podle realneho prinosu.

Prubezne experimentalni snaha zjistit svoje “cisla”. Hlavne co spotrebovava kolik energie, a kolik si maximalne muzete dovolit denne vydat. Optimalizace cinnosti ktere delat musite, aby vas co nejmin vysilovali.

Profit -> Nejlepsi zivot jaky si s touhle nemoci muzete dovolit.

Pomluva: (ja vim ze dovetek)

Prvni skoro dva roky sveho cfs jsem o tomhle tak nejak vedel a ignoroval to. Mnoho duvodu. Nebyl jsem si jisty jestli vubec cfs mam a jestli tedy hraju tuhle hru. Bylo to tezke identifikovat protoze ke kazdemu zhorseni jsem vymyslel pet ruznych duvodu co to mohlo zpusobit. Natlak okoli. Nepripousteni si toho. Snaha to “vytrenovat”, ignorovat. Denial.

Nicmene pred par dny jsem se behem stastneho dne vyrazne pretahl. Nasledny crash me primel zkusit se vydat po tehle ceste. Je to porad jen experiment a je mozne, ze ho cestou disprovnu a zahodim. Doufam ze to pripadne bude protoze najdu neco lepsiho a ne ze zjistim ze pravidla tyhle hry jsou jeste krutejsi.

Momentalne jsem ve fazi jedna, tj odpocinku abych namaxoval svuj soft limit (nasel hard limit) nejak ho identifikoval a mohl zacit opatrne experimentovat.

Castecne ve me tohle rozhodnuti budi nadeji, protoze mi muze prinest optimalni zivot, kterej treba bude snesitelne dobrej. Take to slibuje min crashu, ktere jsou namahave jak fyzicky tak psychicky. (Pokud jste to docetli az sem, pouzijte nejak kreativne a nenapadne v komentari slovo banan nebo polstar)

Castecne mam pocit jako ze se vzdavam. Ze misto snahy se vylecit se-s-tim-smiruju. Ze prichazim o moznost si obcas vyhodit z kopytka, z obav, ktere muzou byt neopodstatnene. Strach ze si to delam horsi.

Well, dobrodruzstvi sveho druhu. Budu informovat a drzte mi palec.

pondělí 13. března 2023

Život a investice za rok 2022: Rok, kdy šlo všechno do háje

Wow, tentokrát v březnu :)

Píšu každý rok článek o tom, jak pokračuju na svojí cestě k FIRE. Neboli k tomu nainvestovat tolik, abych mohl žít z výnosů. Píšu o tom, protože miluju články ostatních stejného typu. A taky si to chci uložit, protože mám mizernou paměť a jednou budu moct nad tím vzpomínat. A taky jako inspiraci pro ostatní. Ukázat, že to může dosáhnout i člověk jako já. 


Práce a život


Přestože 2022 byl rok, kdy šlo všechno do háje, strávil jsem většinu roku zaměstnaný. Čímž myslím, že mě někde platili. Pracoval jsem ovšem tak půl roku sotva. Kdo mi platil za nepráci? Všechno to vysvětlím.

Začal jsem rok v Green Fox Academy, což je bootcamp programování, kde jsem sloužil jako mentor. Byl jsem z toho nadšený. Byla to nejlepší práce, jakou jsem kdy měl. Neplatili tolik jako jinde, ale furt to bylo slušný a navíc mě to bavilo a fakt mi na tom záleželo. Přišel asi tak červenec, a já najednou začínal být nějak často vyčerpaný. Nejdřív jsem se musel jen víc snažit zůstavat přítomný, později jsem cítil, že už začínám studenty brzdit a požádá jsem aby mě někdo nahradil, než se z toho vyhrabu. Původní plán byl, že si trochu odpočinu a za týden, dva budu zpátky. Jenže už se to nezlepšilo, naopak se to prohlubovalo. Měl jsem s GFA velmi štědrou smlouvu, kdy mi platili za nemoc stejně jako za výkon. Nicméně po pár měsících kdy mi začínalo být jasné, že se to jentak nezlepší jsme rozvázali spolupráci. Potom mi ještě dobíhala výpovědní doba.

Cca v srpnu jsem začal obíhat všechny možné doktory. Moje vyčerpání nebylo, že by se mi jen do ničeho nechtělo. Byla to absolutní ztráta síly. Mnohé dny jsem nemohl ani sedět u počítače a musel jsem zůstat v posteli. Takže jsem ty doktory ani tak neobíhal, jako je objížděl boltem a pak jsem pomaličku šoural k ordinaci. Bohužel, všude mi řekli, že nevidí nic mimo normál a tak je to pravděpodobně od psychiky. Já už za sebou nějaké depresivní propady mám, ale žádný nevypadal takhle. Takže jsem k tomu byl podezřívavý. Nicméně nikdo tak jako tak pro mě neměl léčbu. Nechal jsem si změnit prášky na hlavu a odpočíval jsem.

Zůstával jsem bez nemocenské jako osvč doma (což se zpětně ukázalo jako chyba, ale to bude až v díle o další roku). V listopadu jsem se vyhecl a našel si práci v EPAMu, což je veliká softwarová firma. Tam vás nejdřív přijmou a pak vám teprve hledají tým. A trvá to dlouho. Prakticky dva měsíce jsem jenom čekal a učil se na Azure zkoušky. Cítil jsem, že jsem daleko od svojí plné síly, ale chtěl jsem to prostě ještě zkusit. Doufat, že nějak zvládnu naskočit do tempa a uživit se. Platili velmi pěkně. Bohužel po nasazení na projekt můj stres výrazně stoupl, přišli úzkosti a já jen po pár týdnech reálné práce zjistil, že to neklapne a že na to prostě nemám. Takže po nějaké době, kdy jsem byl veden jako nemocný, jsme opět rozvázali spoluráci. 

Všechno to bylo dost pesimistický. Ale nějak jsem žil a přežil. Jako foreshadowing můžu říct, že na začátku roku 2023 jsem dskončil v psychiatrické nemocnici, ale ani tam se můj stav nezlepšil.

Příjmy - výdaje po měsících



Peníze


V roce 2022 jsem tak ještě měl relativně stálý příjem. Spořil jsem si na spořák abych mohl koupit byt. Poslední fakturou v roce jsem přesáhl limit pro paušální daň a složitě se z ní odhlašoval v prosinci. 


Příjmy za měsíc



Investice


Vzhledem k tomu že jsem spořil cash tak jsem moc neinvestoval. Taky už nehledám nové investiční nástroje, držím se toho, co mi funguje.


Akcie


Na konci minulého roku jse se zbavil akcií SCHB a nadále držím VUSA a CSPX. Všechno jsou to nízkonákladové indexy následující SP500. Během roku jsem jen přikoupil 2 CSPX z dividend. Jinak jsem na to nešahal. Hodnota šla více méně do strany. A tak jsem končil rok v mírném mínusu.


Krypto


Bitcoiny se v minulém roce významně propadli. Dokoupil jsem v jednu chvíli za 50k ale i tak jsem skončil s méně než polovinou než kolik jsem měl na začátku roku. Neklesám na mysli a těším se až přijde the moon :)


P2P


Na tyhle platformy jsem užpřed rokem zanevřel a už z nich akorát vytahuju peníze. Za minulý rok se mi vrátilo cca 11000. Už jsou to jen zbytky toho co občas někde vymůžou zpátky. V rámci všech P2P jsem tam furt ještě poslal víc než jsem dostal zpět. Celkově to ode mě byla špatná nebo špatně provedená sázka.

Jednotlivé složky mého portfolia



Fiat


Na konci minulého roku mi konečně doběhlo stavebko, které jsem si založil na začátku celé téhle cesty. (Už je to přes šest let!). Peníze "na byt" mám momentálně v max bance kde na nich mám 6 %. Nebýt inflace by to bylo moc hezké číslo.


Celková hodnota portfolia a původní plán




Výdaje



Můj největší výdaj byla operace zmenšení prsou. Stálo to něco přes 62k. Další nestandartní výdaje jsem měl za posilovnu a trenéra když mi bylo ještě dobře, výlet do Berlína, potkany. A ještě jsem doplácel 12k za sundávací rovnátka na doléčení.

Dohromady bez prsou a rovnátek jsem průměrně měsíčně utratil 25k. Což je hodně. Teď když jsem bez příjmu se to budu snažit držet níž.

Na konci roku jsem měl v portfoliu o milion míň než na začátku. To už je holt život. Momentálně se budu soustředit hlavně na to přežít...




středa 26. října 2022

Život a investice za rok 2021: Zas jak na houpačce

Nejsem v tom dobrej psát to včas, nejsem :)

Píšu každý rok článek o tom, jak pokračuju na svojí cestě k FIRE. Neboli k tomu nainvestovat tolik, abych mohl žít z výnosů. Píšu o tom, protože miluju články ostatních stejného typu. A taky si to chci uložit, protože mám mizernou paměť a jednou budu moct nad tím vzpomínat. A taky jako inspiraci pro ostatní. Ukázat, že to může dosáhnout i člověk jako já.


Život

Rok 2021 byl zase jeden z těch složitejších. Už se o mně tak nějak ví, že mám psychické problémy. Hlavně deprese. Je to s nimi jak na houpačce. A minulý rok jsem kvůli tomu byl pět měsíců bez práce. ještě se k tomu vrátím dál. Ale taky jsem si splnil sen a byl jsem měsíc na cestě s batohem kolem naší republiky. A pak jsem našel super práci. Takže mělo to svoje propady ale i dobré chvíle. Z hlediska směřování k předčasnému důchodu by to chtělo pracovat víc v kuse. Jeden z důvodu proč tohle celé dělám, je právě se zajistit pro případy kdy pracovat nemůžu. Vím, že chvile kdy prostě nemůžu se mi dějí, a tenhle bohužel pravděpodobně nebyl poslední. Pojďme se na to podívat podrobněji.


Práce

V minulém díle jsme opustili vyprávění ve chvíli, kdy jsem říkal, že mám stabilní práci ve které snad ještě chvíli vydržím. Bohužel to s tou prací šlo z kopce. 

Na začátku roku jsem si nechal diagnostikovat ADHD. Vysvětlilo to spoustu problémů, které jsem měl. Problémy se soustředěním mě provázely od nepaměti. A s motivací. A to je pro práci programátora fakt pech. Práce mě přestávala bavit a čím míň mi dávala smysl. Byly tam věci na které jsem dost nadával, ale zároveň nezbývá než uznat, že můj výkon šel dolů. 

Všechno se to tak sešlo. Prášky na ADHD byly jako zázrak. Najednou jsem mohl zaměřit svojí mysl na to, na co jsem potřeboval. Najednou jsem mohl pracovat hodiny v kuse a ještě mě to skoro bavilo. Cítil jsem se jak motorovej. Začal jsem vidět svět pozitivně. A čtrnáct dní na to mě vyhodii z práce. Nebyl prostor vysvětlovat, že teď to bude lepší. A stejně jsem tu firmu už fakt nemusel. Takže jsem šel. Byl začátek dubna.


Příjmy - výdaje za poslední roky

Mezi prací

Samozřejmě mě to hrozně poslalo k zemi. Navíc se objevili komplikace s těmi léky. A můj stav se zhoršoval. Takže jsem se napsal na pracák a doufal že to bude lepší. A tak jsem doufal a doufal a nic. Byl jsem zoufalej. Léky jsem dostal jiný, ale přestával jsem věřit, že vlastně můžu jako programátor pokračovat. Pomalu jsem se smiřoval, že to prostě není obor pro mě.

 
Bylo léto a já se pomalu dával dohromady.  Vyrazil jsem na Stezku, o které napíšu podrobněji později. Když jsem se vrátil byl srpen. A já si začal hledat práci. Říkal jsem si, že zkusím nějaký úplně jiný obor. Hlásil jsem se třeba na koordinátora pro českou komunitu efekivního altruismu. Dal jsem do té aplikace všchno ale neklaplo to.






Nová práce


Zachránila mě reklama na facebooku. Fakt. Narazil jsem na Green Fox Academy. Bootcamp programování. Znělo to výborně. I přes moje masivní podceňování se jsem věřil, že znalostí a zkušeností mám na to dost. Líbila se mi kultura firmy. Lákala mě představa, že si budu celý den povídat o programování se studenty. Ostatně pomáhal jsem lidem se učit programovat i předtím tu a tam. Slovo dalo slovo, pár kol výběrového řízení a byl jsem tam. Hodinovka samozřejmě nižší než na programátora, ale nebylo to zas tak málo. Dost na život i na nějaké spoření. Nastoupil jsem den před začátkem kurzu. 


Sladké časy



Byl to velký skok do vody, ale rychle jsem si to místo oblíbil. Samozřejmě měl jsem se co učit. Hlavně jak efektivně pomáhat studentům. Celý ten proces kolem toho. Ale byl jsem nadšený. Poprvé v životě jsem měl práci co mě opravdu bavila. Což je trochu smutný v 34 letech, ale hlavně, že na to došlo. Spolu s míň stresující prací se začal i zbytek mého života začal ubírat k lepšímu. Zlepšil se můj psychický stav. A vůbec to začalo vypadat dobře. Stále (na konci roku 2021) tam pracuju, a přestože se nějaké mráčky objevily tak je to pořád jedna z nejlepších věcí, co se mi kdy stala. 

Stezka

Červenec jsem strávil pěšmo. Minule jsem psal o tom, jak jsem chtěl jít Camino de Santiago a jak to nevyšlo. Místo toho jsem vyrazil na Sezku Českem a velmi jsem si to užil. Kdyby jste se chtěli podívat, tak mám na to na youtube playlist. V souvislosti s tím jsem nakoupil nějaké dražší outdoor vybavení. Dohromady to stálo asi 20 000. Ale stálo to za to a doufám, že zas někam vyrazím. Stan a spacák budu doufám používat ještě za deset let. Spacák na tom byl nejdražší, skoro za osm. Ale zase je to ten nejlepší spacák na světě :)


Zkoušel jsem u toho monetizovat obsah který jsem u toho vytvářel. Pár lidí se zapojilo a někteří byli velmi štědří. Celkově mi to pokrylo část nákladů na cestu. Děkuji všem! A pro ty, co přijdou po mně vzkazuju, že i tohle se musí danit :)


Měsíc jen s tímhle batohem


Nákupy

Kromě outdooru jsem měl další dva výrazné výdaje. Počítač a mobil. Starý počítač lehnul tak jsem musel. Vybral jsem takovou střední cestu a koupil z druhé ruky. Byl za 17000. Za to s mobilem jsem se plácl přes kapsu. Normálně kupuju taky použitý, ale říkal jsem si, že se mi bude hodit něco lepšího právě pro záznam stezky a tak tak jsem koupil nový Iphone mini za 19500. Jsem se cítíl jako že si to můžu dovolit, ale chvíli potom mě vyhodili z práce, takže jsem se tak už moc necítil. Ale je to můj miláček a doufám, že vydrží alespoň pět let. Poslední nákup, který stojí za to zmínit je ukulele. Koupil jsem ho od známé za tisícovku potom, co jsem ho měl doma na testování. Občas na něj hraju, občas míň. Ale dělá mi radost.

Peníze

Finančně byl 2021 úspěšný rok. Vydělal jsem sice asi jen polovinu toho co v roce 2020 ale prakticky jsem zvdojnásobil můj celkový majetek, protože akcie i bitcoiny pěkně rostli.

Byt

Minule jsem psal o plánu koupit byt, ale to nevyšlo. Nalil jsem naspořené peníze do akcií a pustil to na nějakou dobu z hlavy. Nicméně v roce 2022 zase spořím a plán je zkusit to znovu na začátku roku 2023

Akcie

Tento rok jsem konečně pochopil rozdíl mezi distribujícimy a akumulačními ETF. Dost pozdě ale lepší než později. Jde o to, co se děje s dividendami. Distribující jako například ta VUSA co jsem kupoval do teď vám je pošle na účet u brokera a zaplatíte  na tom 15% daň. Akumulující jak například CSPX co jsem teď začal kupovat vám je nepošle, ale zvýší o ně cenu čímž vyděláte. Trik je v tom, že v anglicky mluvících zemích tu daň zaplatíte tak jako tak. V Čechách ne! Ale jak čtu americký zdroje tak mi to dlouho nedošlo. Takže u nás je ceteris paribus jednoznačně výhodnější kupovat ty.

Uvažoval jsem VUSU prodat a převést to všechno do CSPX ale na prodej bez daně je potřeba tříletý časový test nebo prodat jen do 100k. A navíc bych rád měl nějaké akcie odtikané, abych je v případě možnosti mohl prodat kdybych potřeboval peníze na něco kolem bytu. Takže zatím na to nesahám.  Prodat to pak můžu vždycky



P2P

Na konci roku 2020 nastal čas odepsat cca 120k (možná z toho ještě něco zachrání), který mám v možná nevymáhatelných půjčkách. Jsou to převážně půjčky přes mintos, kde ručí jejich poskytovatelé a ne přímo mintos. Ti zkrachovali. Teoreticky to možná někdy zaplatí nebo aspoň část, ale je pro mě jednodušší to odepsat než aby mi to furt chybělo. 
Twino na rozdíl od toho poctivě ručí samo, a tam mi z defaultnutejch půjček poctivě chodí platby. 

Nicméně celá tahle anabáze mě odradila od dalších P2P experimentů a já odevšad postahoval peníze. Dál už se s tím nebudu otravovat.

Bitcoin

Bitcoin je dál můj miláček. Nekupuju jenom hodluju. Během roku 2021 zdvojnásobil svojí hodnotu, což samozřejmě vypadá v mém speadshetu krásně. S bitcoinem zásadově nespekuluju a plánuju si ho nechat ještě dlouho. Doufám, že přijde den kdy bude uznán jako měna a tudíž ho budu moct prodat bez danění. Ale i kdyby to přišlo tak budu držet. Věřím v jeho zářnou budoucnost.





Závěrem

Nejsem s tímhle článkem úplně spokojen, ale je konec října, a já mám pocit že pokud ho nepošlu do světa teď tak už nikdy. Třeba ho pak i trochu doopravím.

Shrnul bych to tak že člověk míní ale život mění. Vymyšlený to mám dobře. Když se daří tak to jde dobře. Networth roste. Když je zle, tak nejsem schopnej ničeho. Ostatně si to přečtete brzo v článku o tomhle roce. Nezbývá si přát, aby mi psychické zdraví drželo alespoň tak, abych mohl pracovat. Ideálně líp. Na tom to všechno závisí.


čtvrtek 4. března 2021

Život a investice za rok 2020: Boring middle

Tento článek je další ze série mapující moji cestu k FIRE. Neboli dosažení stavu kdy mám zainvestováno dost na to, abych mohl pohodlně žít z pasivního příjmu.

Možná vás překvapí, že jsem rok 2020 označil slovem “boring”. Dělo se spousta věcí. Neodkazuje to na události roku, ale na fázi mojí cesty. Dostal jsem se do stavu, kdy už vím všechno, co potřebuju, a neustálé ponoření do tohohle tématu je už spíše kontraproduktivní. Teď je v zásadě potřeba jen pokračovat v nastaveném směru a pár let grindit. Přesto korona přinesla nějaké podstatné změny a další jsem si naplánoval na tenhle rok. Tak pojďme do toho.

Jak se mi žilo

Minulé vyprávění jsme opustili v místě, kdy se věci začaly v dobré obracet. Od srpna roku 2019 jsem byl v nové práci s rozumným platem, která se ukázala jako stabilní. Strávil jsem tam celý rok a nejspíš tam ještě chvíli vydržím. 

Pro ty, kteří budou tenhle článek číst za třicet let, je dobré připomenout, že 2020 byl rok koronaviru. V lednu a v únoru jsme si ještě užívali normálního společenského života, ale březen přinesl první lockdown a spolu s tím jsem se přesunul na homeoffice a už ho neopustil. 

V lednu jsem si radostně koupil letenku do Španělska s úmyslem strávit měsíc na Camino de Santiago. Ale o pár měsíců později mi letenky zrušili a bylo po plánu. Měl jsem tak jen jednu "dovolenou" a to týden na Zaježové. To bylo taky fajn, ale furt doufám, že se na Camino brzo dostane. Sním o tom dost intenzivně. Místo toho jsem aspoň chodil po Čechách, trénoval vícedenní chůzi a spaní pod stanem, což se určitě neztratí.

V září jsem to chytil. Měl jsem velmi mírný průběh a žádné následky. Imunita mi pak umožnila vídat lidi i v době, kdy to pro neimunní nebylo rozumné, a nahromadit i nějaké výborné zážitky. Korona mě tedy kromě zrušených plánů vlastně moc neomezila. I minulý rok jsem bojoval s depresemi a úzkostmi, ale bylo to na úrovni, která mě nikdy nevyřadila na víc než den, dva v kuse. Rozhodně to nebylo ok, ale v porovnání se zážitky roku 2018 výrazné zlepšení.

Plán

V červnu jsem si k tomu pořádně sednul a vytvořil si konkrétní plán na následující roky. Vzal jsem do úvahy moje reálné výdaje, reálné příjmy, lehce pesimistické odhady ohledně výnosů a inflace. Pro cílené vytvoření prostoru na "nečekané" zlepšení jsem počítal, že můj příjem zůstane konstatní. Vybírací procento jsem nastavil velmi konzervativně na 3.25%. Pokud vás zajímá proč, tak si přečtěte tohle. Ale bacha, je to trochu náročnější čtení. S těmito údaji mi vyšel cílový FIRE den na 1.6.2025. To mi bude 37. Not bad.

Celý zbytek roku se mi povedlo držet všechna čísla na úrovni tomu odpovídající. Velký růst bitcoinu na konci roku posunul můj networth o rok napřed, ale víme, jak stabilní takové výnosy jsou. Navíc jsem se ke konci roku rozhodl svůj plán pozměnit.

Nový plán

Plánuju si koupit byt. Vždycky jsem byl člověk, kterého odpuzovala představa hypotéky a vůbec jakéhokoli dluhu. Navíc se mi nalíbila představa té připoutanosti, kterou s sebou vlastnictví nemovitosti přináší. Nicméně několik věcí mě ovlivnilo dostatečně na to, abych změnil názor. 

První je ta samotná realita boring middle. Jsem uprostřed celé té cesty a už není co optimalizovat. Jen jedna poslední věc. Househacking. Ve FIRE komunitě je to považováno za jeden z klasických nástrojů, jak se dostat rychleji do cíle. Typicky lidé kupují dvojdomky a půlku pronajímají. To je na mě příliš ambiciózní, ale rozhodl jsem se pro menší variantu bytu s pronajímáním pokoje. V současné době už třetí rok bydlím v pronajatém pokoji já a je to pro mě pohodlné. Věřím svojí schopnosti pořešit všechny složitosti, které vlastnění a pronajímání přinese, takže po téhle ose tomu nic nebrání.

Druhá věc je, že se posunulo moje vnímání hypotéky jako dluhu. Teď to vnímám mnohem víc jako leverage/páku. Získání levných peněz, jejichž cena (úrok) je mnohem nižší než předpokládané výdělky zainvestovaných peněz. Z toho vychází i preference platit co nejmenší splátky co nejdéle. 

Plán to ve skutečnosti není třicetiletý. Jsem si teď mnohem víc vědomý možnosti byt kdykoli prodat nebo pronajmout celý a jít bydlet jinam. Tzn. připoutanost je mnohem menší, než jak jsem o tom celý život přemýšlel.

Poslední věc je, že i když ve svém plánu počítám s inflací výdajů (2.5%), tak je fakt, že ceny bydlení rostou rychle a tak není ekvivalentní koupit byt teď nebo za pět let ze zainvestovaných peněz. Naopak je z tohohle pohledu lepší začít spíš dřív než později. Jakub, můj kamarád, který má na svědomí moje mnohé změněné názory, říká, že hypotéka je pro mnoho lidí nejlepší investice, kterou za celý život udělají.

Nejdu do toho teda nakonec pozdě? Spíš ne. Kdo četl minulé díly, ví, že moje příjmy nebyly v posledních letech zrovna stabilní a že jako osvč potřebuju solidní daňové přiznání, aby mi hypotéku vůbec někdo dal. A to klapne až teď. Je pravda, že možná jsem to mohl udělat i někdy v roce 2016, ale těžko říct. To jsem byl konceptuálně úplně někde jinde. To bych si rovnou mohl vyčítat, proč jsem v tu dobu neinvestoval. A to dělat nebudu. Teď je ten čas, kdy doba tohohle kroku nastala. Držte mi palce.

Tenhle upgrade plánu posunuje moje FIRE datum o tři roky dozadu. 2028. Ale je to přeci jen do nějaké míry pesimistická varianta.

Výdaje

Minulý rok jsem trochu popustil opratě. Frugalita minulých let mi začla být trochu těsná a tak jsem se rozhodl si dát trochu prostoru navíc. Červnový plán pracuje s 200k výdaji na rok, tj 16600 na měsíc. To jsem poměrně přesně splnil. Do výdajů nepočítám daně a odvody, ale jinak je tam všechno včetně plateb na rovnátka.




Pokračuji v trackování výdajů. Je to pro mě už totální automatika. Nezabírá to skoro žádný čas a už si vlastně moc nedovedu představit být bez toho. Označuji jednotlivé položky dvěma sadami tagů. Jedno je obor, to je vcelku jasné, a druhý je typ výdaje. To mi přijde jako mnohem zajímavější. 

Věc je jasná, nákup něčeho co bude sloužit dlouhodobě a kromě běžného opotřebení neubývá. Největšími výdaji v této kategorii byly nákupy kvalitních věcí pro outdoor zážitky. Stan, bunda, spacák, karimatka atd. V součtu na to padlo něco přes 10 tisíc. 

Spotřebák je cokoli co se spotřebovává mimo jídla. Léky, drogerie, baterky, atd.

Služby jsou všechny jednorázovky. Vstupné, jízdné, předplatné, kurzy, ale zařadil jsem tam například i platbu za plombu. To je sice v zásadě věc, ale funkčně to pro mě byla služba. Je taky nejvyšším výdajem spolu s platbami za akrojógu.

Mobilní kredit by se dal teoreticky považovat za službu i spotřebák zároveň, ale držím ho zvlášť, protože mě to zajímá odděleně.




Rád bych řekl, že nejím až tak draze, ale bydlím dost levně :) Nastavil jsem si na příští rok tomu odpovídající budgety, ale je zjevné, že přestěhování tím mnoze zamává. Taky nevím, jaké budou výdaje spojené se samotnou transankcí. Počkejte na další článek.

Celkově jsem s tím, kolik utratím, spokojený. Uvažuju teď upgradnout mobil, případně dokoupit vybavení na spaní venku v třech sezónách. To se mi tam spíš nevejde. Uvidím, jak se k tomu postavím, přinejhorším to prohlásím za projekt :)

Příjmy

Minulý rok byl bezprecedentně nejlepší. Vydělal jsem dvakrát víc než v předchozím nejlepším roce 2017. Prakticky vše z práce, jen cca 2000 z prodeje věcí a podobně. Plním plán a doufám, že další rok bude takový nebo lepší.

Investice

Konečně se dostávám k inzerovanému tématu :) Tady je vidět, jak moje networth vystřelilo vzhůru. Většina změny jsou samozřejmě bitcoiny a tak jsem přidal i čáru bez bitcoinů. Ta samozřejmě rostla hlavně díky tomu, že jsem tam nalil spoustu vydělaných peněz. Žlutá je plán zmíněný výše.



Bitcoiny

Cena krypt se za uplynulý rok víc než zčtyřnásobila. Já to akorát potěšeně sledoval. Dokoupil jsem za necelých 7000, ale jednou jsem jen koupil od jedné kamarádky litecoiny, kterých se chtěla zbavit bez toho, aby s tím musela na burzu, a jednou jsem dostal zaplaceno za jednu věc co jsem prodával. Do budoucna plánuju dál hodlovat. Boring.

Akcie

V dubnu jsem konečně prodal WDR a KO, smutné to výsledky mého pokusu o pickování akcíí. Už to (snad) nikdy neudělám. Dále držím pouze SCHB a VUSA. Oba v zásadě SP500 ETFka. SCHB právě vypršel časový test, tak je možné, že je prodám na náklady spojené s bytem. Uvidím, kolik přesně budu potřebovat peněz. Jinak jsem akorát dokupoval VUSU. Nechal jsem toho ke konci podzimu, kdy jsem začal spořit na down payment na byt. Jinak akorát reinvestuju dividendy. Po nákupu bytu, až poplatím i případnou rekonstrukci a vybavení bytu, tak zase začnu posílat peníze do VUSY. Boring.

Stavebko

Stavebko je nadále takřka zbytečný zabírač sloupečku v mém excelu. Byla to moje první "investice" po nápadu začít s FIRE. Mohl jsem si to odpustit, ano. V úvahu připadá vybrání peněz v něm skrz úvěr, pokud je budu potřebovat na byt, nebo ho nechat doběhnout do konce. Boring.

Peer-to-peer půjčky

P2P je hlavní loser tohoto roku. Vzpomínáte, jak jsem kdysi psal, že investuju jen do zajištěných půjček, takže jsem vysmátej? Tak tak to nefunguje. Měl jsem peníze hlavně na Mintosu a Twinu. Z toho na Mintosu ručí samotní poskytovatelé a na Twinu přímo Twino. Na mintosu zkrachoval jeden z poskytovatelů, u kterého jsem zrovna měl docela dost peněz. Ty jsou teď v "recovery". Aneb byl bych překvapenej, kdybych je ještě někdy viděl. Na Twinu mi hodně půjček defaultlo, ale tam mi je teoreticky Twino postupně vrací. Tak uvidíme. 

Celkově jsem z toho dost zklamanej. Tohle ani nebyla zásadní krize, takovou, na jakou ještě pořád čekáme. Je pro mě zjevné, že přes veškeré naděje, které jsem do toho vkládal jako do nástroje na dlouhodobější investice, to tak nefunguje. Určitě se to pořád vyplatí, pokud je u toho člověk ochotnej to blíž sledovat, hledat, jak jsou na tom různí poskytovatelé a svět obecně, a podle toho nalejvat/odlejvat peníze.

Odepsal jsem o něco víc, než mi to za celé ty roky vydělalo. Smutek. Není to velká ztráta, ale ty náklady uplynulé příležitosti... Proto jsem odtamtud ke konci roku nastavil všechny participace na prodej a vytahal všechny peníze, co jsem mohl. Použiju je na down payment na byt a budu se hodně rozhodovat, jestli se k tomu ještě vrátit. Tohle není vyloženě boring, ale dobrý to taky není.

Fiat

Poslední tři výplaty jsem si nechával na účtě a navíc jsem postahoval peníze z P2P. Tím se mi na spořáku hromadí poměrně velká část mých peněz. Jestli to fakt bude jen pár měsíců, tak to nebudu řešit a nechám to to tam. Pokud bych měl pocit, že se to protahuje, tak si někde založím další účet a rozdělím to mezi víc spořáků, ať mám na tom aspoň něco.




Co říci závěrem

Celkově byl tenhle rok pro mě velmi úspěšný. Plán považuji za solidní a úspěšně ho plním. Nezbývá než v tom pár let nudně pokračovat a všechno dopadne výborně

Nějaké články o boring middle od ostatních:

 https://www.mrmoneymustache.com/2012/08/16/what-it-feels-like-to-become-rich/

https://accidentalfire.com/2020/10/30/path-to-financial-independence/

https://www.thesimpledollar.com/financial-wellness/getting-through-the-boring-middle/



středa 27. května 2020

Život a investice za rok 2019

Tak tu máme jako  každý rok zhodnocení roku minulého. Tentokrát s tak velkým zpožděním, že jsem skoro uvažoval udělat to o roku a půl. Ale nechal jsem to takhle úhledně. Když se hecnu, tak brzo napíšu další půlroční, protože jak už teď víme, bude o čem psát.


Jak vypadal rok 2019


Rok 2018 byl neslavný. Vyprávění končilo tam, když jsem pod vlivem deprese šel dělat barmana, protože jsem si na žádnou složitější práci nevěřil. V lednu jsem "povýšil" na číšníka v jedné restauraci na konci světa. Bylo to náročné ale zajímavé. Plat tam byl takový, že by se za to dalo žít, ale na investice to nebylo. Proto jsem, jen co jsem byl aspoň trochu schopnej, začal hledat programovací práci. Březen jsem strávil na pracáku, a v dubnu už jsem nastupoval do sympatického startupu Rossum. Plat o dost nižší než v minulé programovací práci, ale doufal jsem, že bych se mohl přiblížit svému milovanému AI. Bohužel tomu bohové nepřáli, a já byl po dvou měsících náhle odejit. To mě dost psychicky rozhodilo. 14 dní jsem se jen dával dohromady než jsem vůbec mohl začít hledat něco dalšího. Vlivem dalších nešťastných události jsem strávil dva měsíce jako OSVČ bez práce. Finálně jsem nastoupil na začátku srpna do Graftonu, a od té doby se začalo vše v dobré obracet. Nejen slušný plat, ale i zbytek mého života začal nabírat pozitivnější notu. Nově přebývající energii jsem využil na hraní bridže, zařídil jsem si rovnátka, chodil na výlety a vůbec jsem začal být tak nějak víc funkční.

Můj cíl


Můj cíl je mít zainvestováno tolik, abych mohl dlouhodobě žít z výnosů a nemusel pracovat. Neříkám, že potom pracovat nebudu, ale nechci muset. V angličtině to najdete pod akronymem FIRE Financial indepencence - Retire early.
Snažím držet mé výdaje na rozumném minimu, protože to zaprvé snižuje jakou cílovou částku musím mít, a zároveň mi zbyde více peněz na investice. Navíc mě velmi přitahuje minimalismus a vidím smysl v tom, nepotřebovat si kupovat zábavu, ani luxus na to být spokojený. Moje investice jsou relativně jednoduché. I když z pohledu bank je moje strategie velmi dynamická a riziková, z pohledu toho co já vím že jsou za možnosti ji považuji za poměrně bezpečnou a jednoduchou. Tzn. nesnažím se o žádný velký hacky, nespekuluju, nekupuju žádný pochybný minerský akcie a tak. Spíš věřím na compound interest a pravidelné vkládání peněz.

Příjmy a výdaje


Moje výdaje bez daní se držely těsně pod patnácti tisíci na měsíc. To odpovídá mému budgetu, a stejný jsem si nastavil i na další rok. Navíc jsem zaplatil 36 tisíc za rovnátka. Ty mezi běžné výdaje nepočítám, protože doufám, že už nic takového absolvovat nebudu. Za to mám v plánu si ještě než zahořím nechat opravit oči, a uvažuji i o další operaci. Beru to jako projekty, které budu postupně odškrtávat.

Příjmy odpovídali tomu, v jaké části roku jsem se zrovna nacházel. V některých měsících záporné, protože čisté příjmy počítám s odečtením daní a odvodů, ke konci roku významně pozitvní.Ty poslední čtyři měsíce to skutečně vytrhly tak, že jsem se narozdíl od roku 2018 konečně začal posunovat k mému cíli.

Investice


Na začátku tohoto roku jsem se akorát přelezl mé minulé high. To ovšem bylo podpořeno bezprecedentní cenou bitcoinu (slovo bezprecedentní je teď prej moderní!). V tu chvíli krypta byly 52 % mého jmění.  Na začátku roku 2020 to už bylo jen 27 %.
Vývoj celkového jmění v čase. V procentech z cílové částky

Pozorné čtenáře možná překvapí procenta na levé straně, které ukazují jak daleko jsem k cíli. Od minulého roku jsem totiž změnil plán z původního vybírání 4 % ročně na 3 %. Stalo se tak po přečtení výborné série na toto téma, která mě přesvědčila, že takhle je to mnohem lepší nápad. Bezpečnější, bere v úvahu inflaci, krize a tak. Považoval bych za bezpečné i 3.25 % ale nechávám si tam prostor pro případnou manipulaci s výší renty nad rámec inflace.

Vyhlídky


Po přenastaveném cíli a při započítání současného platu a vyhlídky, že už to bude buď stejné nebo lepší mi vychází odhad mého cílového data na půlku roku 2025. To znamená, že na tom grafu výše bych se v průměru měl pohybovat o něco přes procentní bod měsíčně. To je příjemně reálné. Tou dobou budu slavit 38. narozeniny.

Samozřejmě že tenhle odhad je velmi přibližný. Jako první to ovlivňuje moje schopnost a ochota pracovat. Schopností mám na mysli možný návrat deprese nebo jiné nemoci či životní okolnosti, která by vyřadila moji možnost vydělávat. Ochotou myslím, že si taky budu chtít někdy vzít dovolenou. Než abych odhadoval co budu chtít dělat na pět let dopředu tak raději to nechávám v téhle hrubé formě. Následující matematika je jednoduchá, za každý měsíc bez práce se cílové datum o měsíc posune. A ano, mám v plánu mít nějaké dovolené :)

Kryptocoiny


A nyní už hurá do přehledu mých investic.
Hodnota mnou držených coinů se během roku 2019 něco více než zdvojnásobila. Tomu pomohlo hlavně to, že se zdvojnásobila hodnota bitcoinů. V první půlce roku jsem sice drobně dokoupil, ale to to nevytrhne. Ke konci roku jsem se naopak zbavil různých altcoinů co jsem držel (BTG, BCH, XLM, ETC, ETH) a proměnil je na bitcoiny. Nyní tedy držím jen ty a litecoiny. Obecně na ně vlastně nešahám a tak jejich podíl na mém portfoliu klesá. K 1.1.2020 to bylo přibližně 27 %.

Stejně jako minulý rok

Akcie


Akcií v korunách jsem na koci roku držel také vic než jednou tolik než na začátku roku. Tam je to výrazně víc způsobeno dokupováním, do kterého jsem se pustil jen co jsem zase začal mít rozumný příjem. Emergency polštář dávno mám, takže tam můžu poslat bez dalšího přemýšlení každý měsíc to, co mi zbyde po odečtení výdajů. Kupuji pouze ETF VUSA, neboli akcie, které jsou v indexu SP 500. Je to strategie, které se dlouhodobě držím a věřím ji. Chodí mi z toho nějaké dividendy a ty reinvestuju. Mám v dlouhodobém plánu se poohlédnout po něčem jiném, akumulačním, ale názory jak je to s tím daněním se dost liší, takže vlastně nevím, jestli to za to stojí. Kromě toho držím ještě ETF SCHB což je něco dost podobného, akorát nám to EU zakázala tady dál prodávat. Dále mám dvě akcie, KO a WDR, které jsem si kdysi dávno koupil v iluzi, že se naučím dělat nějaký value investing. To jsem už dávno vzdal a trošku se předběhnu a řeknu, že jsem je v roce 2020 prodal, a jsem fakt rád, že je mám z krku.

VUSA budu i nadále kupovat jako mojí hlavní investici. Na začátku roku 2020 jsem tam měl v akciích celkově 41 % mého net worth s plánem to dál navyšovat.

P2P půjčky


Mám peníze na Mintos, Twino, Zonky a Lendy. Ty první tři jsou portály, které zprostředkovávají drobné půjčky mezi investory a dlužníky. Lendy je něco podobného, ale půjčky jsou na nemovitosti. Lendy je taky dávno zkrachovalý, a tak to tam jen poočku sleduju jestli nejak pokročí s tím konkurzem nebo něco. Poslal jsem tam kdysi jen 10 000 takže mě to nijak zvlášť netrápí  dál se mu tu nebudu věnovat.

Za celý rok jsem na P2P neposlal ani korunu, akorát jsem ze Zonky vybíral peníze. Zonky totiž fakt nemám rád a už v zásadě jen čekám, než se tam uzavřou nějaké zesplatněné půjčky co tam mám. Kdyby mi dali nějakej dobrej způsob jak z toho vypadnout, tak to udělám. Takhle to holt zůstane součástí mého portfolia na vždy.

Mintos a Twino utěšeně vydělávají 9 % ročně, takže vcelku mám na P2P víc než na začátku roku. To je 20 % portfolia. (Oboje jsou aff linky)

Ostatní


Zbývá jen stavebko a fiat. Stavebko není nijak zajímavý, 6 % portfolia a buď ho vyberu při krizi, nebo ho nechám doběhnout. Zbytek jsou obyčejné peníze. Na účtu, na spořáku, na revolutu, dlužníčku a hotově. Mám tam rezervu na několik měsíců života a provozní peníze na měsíc. Neplánuju s tím dělat nic zajímavého.

Plány


Je zvláštní psát o plánech co jsem měl před půl rokem jako by byly současné. Zvlášť když vím, že do toho rok 2020 hodil vidle. Nicméně stále plánuju se letos nebo příští rok vydat na Camino, měsíční cestu pěšky přes celé španělsko. Velmi mě v poslední době zaujal Vanlife, neboli život v obytné dodávce. Dokážu si představit, že by se to dalo spojit s prací, a tak to podniknout dřív než zahořím. Pokud to čtete někdo kdo má k tomuto blízko, ozvěte se! V úvahách jsou taky nějaké teplé kraje na zimu. Co se týče investic, plán je jednoduchý, pokračovat v tom, co dělám, doufat v nejlepší a být připraven na nejhorší.

sobota 12. ledna 2019

Život a investice za rok 2018

O tom, že minulý rok byl z hlediska financí neslavný, i o tom, proč to nevadí a že pokračuju dál podle plánu.

Můj cíl je mít zainvestováno tolik, abych mohla žít jen z výnosů, a tedy nemusela pracovat. Jdu na to ze dvou stran zároveň. Zaprvé investuju peníze tak, jak nejlépe dokážu, a za druhé snížením mých nákladů na život na pohodlné minimum. (Nikoli na extrém, jak si přečtu v komentářích pod každým článkem na podobné téma.) Začala jsem s tím před dvěma lety, a předpokládám, že mi to bude trvat mezi dvěma a deseti lety. Spočítejte si, jak by to mohlo fungovat pro vás.

Jak vypadal můj rok 2018


První půlka toho roku vypadala ještě docela normálně. Vydělávala jsem programováním, a i když se mi nedařilo pracovat tolik, kolik bych chtěla, tak bylo vše +- ok. V létě to ale začínalo jít čím dál hůře a klesalo množství hodin, které jsem zvládala udělat. Vzhledem k tomu, že ani předtím to nebylo nějak mnoho, tak se to začalo nebezpečně blížit hranici, kdy půl času vydělávám jen na odvody.

V červenci jsem vyrazila na evropské rainbow, kde se trochu posunul můj pohled na svět. Vzhledem k tomu, že ten měsíc jsem už stejně zvládla napracovat jen tři hodiny za čtrnáct dní, dala jsem výpověď a stala jsem se poprvé v životě nezaměstnanou. První měsíc jsem byla OBZP - Osoba bez zdanitelných příjmů. Myslela jsem si, že si dám jen takovou delší dovolenou, budu cestovat a vůbec dost proměním svůj život. Dokonce jsem uvažovala o dočasném zrušení bydlení v Praze a žití jen na cestě. Obcestovala jsem jen Valeč a české Rainbow. Z druhého jmenovaného jsem si přivezla nemoc, která mě unavila tak, že to plynule přešlo k mojí standardní podzimní depresi. Kapitulovala jsem a nechala se zapsat na pracák. Potom jsem se několik měsíců dávala dohromady a přemýšlela o tom, co chci se svým životem dělat. Protože návrat k programování byl v tu chvíli pro mě nepředstavitelný, dělala jsem ke konci roku různé brigády, včetně barmanování.

Výdaje

Experimentováním s kreativním snižováním nákladů jsem se dost zabývala v roce 2017, takže tady neprobíhaly žádné velké výkyvy. Průměrně mě jeden měsíc žití stál jen něco pod 10 500 (bez odvodů ap.). Bydlím v pronajatém pokoji ne úplně v centru. V restauracích jím jen párkrát za měsíc a neplatím za drahé zábavy. Tuto částku, kterou považuji za nízkou, bylo možné dosáhnout také proto, že díky obrovské laskavosti mého "pana domácího" mi byla odpuštěna část nájmu během doby, kdy jsem byla nezaměstnaná. Bez toho by průměr byl asi o tisíc větší.

S tímhle výsledkem jsem velmi spokojená. Můj původní plán počítal se spotřebou 200k ročně, což je 16 666 na měsíc. Tahle rezerva znamená, že si můžu dovolit utrácet více, nebo že dosáhnu svého cíle dřív.


Příjmy

Mé příjmy byly neslavné. Jak jsem už psala, ani na začátku minulého roku jsem nevydělávala žádné pálky, a potom to bylo jen horší. Pro zajímavost: při "pobytu" na pracáku bývalá OSVČ, jako jsem byla já, dostává ze začátku měsíčně v průměru necelých 4 000 korun. Já jsem na to samozřejmě nespoléhala a žila jsem především z úspor. Když si sečtu, kolik jsem za celý rok uspořila, neboli příjmy mínus výdaje, vyjde mi cca 13 000. To je vzhledem k mým očekáváním od sebe tragické. Při vzetí do úvahy, co se se mnou všechno dělo, můžu být ráda, že jsem v plusu, že jsem přežila a můžu to v dalším roce zkusit lépe.


Investice

Long story short, 1.1.2019 byl můj celkový majetek cca o třetinu menší oproti 1.1.2018. Podepsalo se na tom několik faktorů. Ačkoli by snad nic nemělo být víc demotivační než tohle, jsem v klidu, protože se zatím nestalo nic, co bych předem nečekala. Respektive neměla jsem žádný přesný odhad, co se bude dít. Ale to, co se stalo, bylo v mezích, na které jsem teoreticky a psychicky připravená.

Tady je možné vidět graf mého celkového jmění, jak se vyvíjel v průběhu času. Na rozdíl od uvádění konkrétních čísel v údajích za měsíc se tady necítím ok uvádět absolutní hodnotu, a tak osa y je v procentech (na rozsahu mezi 0 a 1) k mému celkovému cíli.




Plán

Mým cílem je nejen dosáhnout finanční svobody, ale zároveň se u toho cestou moc nestresovat. Proto jsem si v půlce roku 2017 zformulovala plán, který mi říká, kdy a co mám dělat. Po roce a půl ho považuji stále za velmi solidní a plánuji se tím řídit i nadále. Ve zkratce to vypadá takto. Nechat si peníze na půl roku života na spořícím účtě pro případ nenadálých komplikací. Zbytek rozdělit na třetiny a ty investovat do akcií, kryptoměn a P2P půjček. První dvě zmíněné obsluhuji stylem HODL neboli "kup a zapomeň" . Na P2P půjčky jednou za měsíc sáhnu, a co se nereinvestovalo samo, reinvestuju ručně. Celkově mi to zabere minimum času. Do budoucna budu dál hodlovat; pokud začnu mít zas přebytky příjmů nad výdaji, tak budu postupně dál dokupovat, co zrovna bude pod třetinu hodnoty.

Při formulaci tohoto plánu jsem měla většinu peněz na spořícím účtu. Ty jsem proto rozdělila na dvanáct částí a ty jsem po měsících posílala a dokupovala. V angličtině se tomu říká dollar cost averaging (DCA). Tedy, u akcií. U krypt jsem to nedělala, protože těch jsem měla na začátku dost. U P2P jsem to dělala, i když to z hlediska DCA nedává smysl, ale zase mi to pomohlo postupně získávat důvěru v jednotlivé platformy.



Cryptocoiny

Vlastním převážně bitcoiny, litecoiny, a pak pár experimentálních coinů v celkové minimální hodnotě. Snad se ani nešlo nedozvědět, že na začátku 2018 byl bitcoin na svém dosavadním maximu, a od té doby tu pomaleji tu rychleji klesá. My, co už jsme zažili velmi podobný průběh jednou v roce 2013, se ale nedáme vyděsit. Že to k těm 20k šlo příliš strmě, než aby to tam mohlo zůstat, bylo zřejmé; to, že bitcoin nepůjde až k nule a někdy se zas vzchopí, považuju za velmi pravděpodobné. Name of the game je teda tipnout, kde se klesání zastaví a otočí se to. Já jsem se rozhodla si nad tím příliš nelámat hlavu, a prostě počkat, až hodnota mých krypt klesne pod třetinu hodnoty mého portfolia. Během roku 2018 jsem tedy nedělala nic. S koncem roku to nastalo, a tak jsem v lednu 2019 trochu dokoupila dokud teče krev v ulicích. Pokud to bude tak pokračovat a budu mít volné peníze, budu v tom pokračovat.

Má důvěra v bitcoin a jeho světlé zítřky je velmi silná, a jsem přesvědčená, že je lepší koupit za 4k a vidět jak to jde ke dvěma, než čekat a pak pozdě naskakovat při růstu.

BTCUSD


Akcie

Vlastním dvě samostatné akcie, které bych už dnes nekupovala, ale zbytek peněz mám a budu dál dávat do nízkonákladových ETF kopírující index SP500, neboli velké americké firmy. Na začátku roku jsem ještě kupovala SCHB, ale v půlce roku přišla nějaká regulatorní složitost a u Degira (můj broker) se nadále nedal kupovat. Čekala jsem několik měsíců, jestli ta možnost nebude obnovena, ale potom jsem to vzdala a začala kupovat VUSA. Prakticky totožné ETF od Vanguardu v eurech.

Akcie s koncem roku 2018 poklesly a dostaly se pod úroveň cen ze začátku roku. Tím pádem jsem na akciích také v mínusu. Nehodlám na to nijak reagovat, jen je mi trochu líto, že je teď ve slevě nemůžu víc nakupovat :) V dlouhodobém plánu je zbavit se těch dvou samostatných titulů a vyměnit je za ETF. To budu ještě promýšlet, a je možné že na to dojde až v příštím roce.

VUSA


P2P půjčky

Konečně kategorie, která neklesá! Mým půjčkám se dařilo velmi dobře. Výnosnost se pohybuje nad 10 procenty. Narazila jsem na to, že u Mintosu a Twina jakoby docházely půjčky. Investuju teď do půjček s nižšími výnosy než dřív (což je ale pořád min. dvakrát lepší než co nabízí Zonky). Během roku jsem odprodala půjčky na bondsteru, který mi nevyhovoval. Jinak nehodlám nic měnit. Kdyby se situace s půjčkami nějak výrazně zhoršila, jsem připravena peníze stahovat, ale nepředpokládám, že na to dojde. Je možné, že je to jen nějaká sezónní věc.

Ostatní

Před dvěma lety jsem si (nepříliš chytře) pořídila stavebko. Řešila jsem, jestli ho nechci zrušit. I přes mnohá penále mi vyšlo, že by se to vyplatilo, kdybych peníze přesunula někam, kde by byl čistý výnos alespoň 6 %. Nicméně jsem se rozhodla si ho zatím nechat. Vyberu ho v případě příchodu krize a nakoupím za to akcie.

Z obav o posilování koruny po zrušení intervencí jsem měla v minulém roce forward na eura. Vypršel v srpnu 2018 s mírnou ztrátou. Odepsala jsem to s odtušením, že všichni musíme platit školné. Dál nehodlám žádné takové experimenty provádět.


EURCZK


Krize

Na závěr jen pár slov k očekávání budoucí krize. Záměrně nepíšu potenciální, protože považuji za jisté, že dříve nebo později přijde. Uplynulo víc než deset let od té minulé. Schiller PE ratio
se sice od minulého roku snížilo, ale pořád je velmi vysoko. Yield curve dluhopisů se nedávno invertla. Ale všechno tohle je magie. Můžeme klidně do krize už padat, a stejně tak dobře to může ještě pár let vydržet. Víc než řešit, kdy přijde, mi připadá důležité si naplánovat, co budu v té době dělat.

Akcie půjdou logicky během té doby výrazně dolů. Nebudu nic prodávat, budu dokupovat, na kolik jen budu mít peníze. A to pravidelně každý měsíc už během toho pádu, abych měla průměrnou cenu co nejlepší. Jak už jsem psala výš, vyberu stavebko a použiju ho.

Bitcoiny jsou neodhadnutelné. Je možné, že v průběhu krize půjdou nahoru, protože lidi budou hledat, kam umístit aktiva. Ale stát se to nemusí. Já proto budu poctivě hodlovat a v případě významného pádu dokupovat.

P2P půjčky tady za minulé krize ještě nebyly. Předpokládám, že v té době bude stoupat procento nesplácených půjček. Já ale investuji jen do půjček, za které mi někdo ručí, že budou splácené. Jediné, co mě ohrožuje, je případný pád celé platformy. To považuji za málo pravděpodobné. Každopádně to ale budu po očku sledovat a v případě nějaké podezřelosti budu přemýšlet, co dál.




neděle 12. srpna 2018

(Po)Valeč

Strávila jsem týden v malebné vesničce Valeč. Ten víkend tam zrovna probíhal festival Povaleč a já jsem tam dva dny brigádničila. Později jsem poznávala místní a jejich farmy i zvyky.

Kudy na Hamburg?

Dostala jsem se k tomu tak trochu oklikou. Po návratu z Polského Raibow jsem dala výpověď a rozhodla se žít tak, že budu objíždět různá zajímavá místa. Věděla jsem, že ve Valči je volná komunita lidí. Napsala jsem Jazzzovi, kterého znám skrz psytrancy a o kterém jsem věděla, že je tam aktivní. On mě pozval, že tam můžu týden bydlet v jeho domě. Mluvila jsem i o tom, že bych si tam ráda zkusila dobrovolničit za jídlo. Slovo dalo slovo a to dohromady dalo zmatení. Z toho vzniklo, že jsem se přihlásila na brigádničení na Povalči. Plán se tedy upravil, že práci na farmě si zkusím později.

Povaleč

Zahrada, kterou se procházelo mezi jednotlivýma stagema

Povaleč je nejen hudební festival v zahradách Valečského zámku a okolí. Pro mě to byl největší festival, co jsem kdy viděla, ale předpokládám, že ve srovnání s jinými je spíš menší. Byly tam tři stage a spousta doprovodného programu. Slackliny, standupy, výstavy výtvarného úmění a pak samozřejmě spousta stánků s jídlem a pitím.







Moped


Na místo jsem dojela netradičně. Ono je totiž snadné dojet do vedlejšího Lubence, ale z něj do Valče to jezdí tak dvakrát denně. Sháněla jsem tedy někoho, kdo by mě ten zbytek cesty hodil. Přihlásil se mi Pavel s mopedem! Já jsem nikdy na žádném jednostopém vozidle nejela a měla jsem z toho trochu obavy, ale řekla jsem si, že to alespoň bude nový zážitek do sbírky.

Nemám fotku v mopedu.
Tak alespoň cedule, která je v samoobsluze u oltářku
Hned jak jsem vystoupila z autobusu, čekal na mě usměvavý týpek a zavedl mě ke svému mocnému stroji. Fskutečnosti to byl moped veterán. Já se v tom absolutně nevyznám, ale evokovalo mi to to, na čem jezdila jedna postava z filmu Rebelové už dva roky bez nehod :) Měla jsem jen malý batoh (Yay for minimalism!), takže s tím nebyl problém. Byla jsem poučena, že si mám dávat pozor, abych se nespálila o žhavý výfuk. Já si ověřila, že Pavel bude v pohodě, když se k němu budu tisknout a držet se ho jak klíště, a mohli jsme vyrazit.

Ze začátku jsem se stejně dost bála. Celý to na mě působilo dost nestabilně a zároveň jsem se bála nějak pohnout kvůli tomu výfuku. K tomu jsme jeli po cestě, která byla víc děravá než neděravá. Tak jsem se snažila klidnit se myšlenkou, že ani on nechce spadnout a že už to asi má zřejmě vychytaný. Cestou jsme si povídali o tom, co je v okolí, o mopedu a dalších věcech. Já se postupně uklidňovala, zjišťovala, že vlastně nemusím ty nohy tlačit na stupátka tak, abych si vyrobila křeče ve stehnech, a začala jsem si jízdu užívat. Nakonec mi přišla myšlenka ježdění na mopedu vlastně hrozně cool a romantická. Pavel mě vyhodil před kopečkem na zámek, protože to prý s pasažérem nevyjede. Byla jsem a jsem i teď vděčná za dopravu i za nevšední zážitek.

Brigáda


Já jsem byla přiřazena na hlavní vstup, kde jsem měla za úkol prodávat vstupenky a poskytovat základní informace pro lidi, co tudy procházeli. Byli jsme tam vždy alespoň tři, takže jsme to v pohodě zvládali. Byla to hrozně pohodová práce. Vítala jsem lidi, usmívala jsem se na ně, oni se usmívali na mě, a zbytek času jsme tam posedávali a povídali si.

Nepříjemné byly dvě věci. Jedno bylo šílený vedro a málo stínu. Prolévala jsem se vodou a ovívala se vějířem, který jsem si díky náhodné inspiraci vzala s sebou. Druhá věc bylo těch pár lidí, kteří se nás snažili různě podvést a projít s nějakou výmluvou. Byla jsem z toho hrozně překvapená. Hlavně proto, že vstup byl dobrovolný, a v pohodě jsme pouštěli i lidi, co dali třeba desetikorunu. A taky proto, že jsem vlastně nikdy nedělala práci, kde by bylo potřeba vychytávat nepoctivé lidi. Úplně nová zkušenost. Jak říkám, bylo jich minimum, ale stejně se mi někteří vryli hluboko. Ti, co tvrdili, že u sebe nemají peníze, ale nakonec je v kapse našli. Ti, co apelovali na to, že přece o nic nejde a nějak se dohodnem (s implikací, že stačí, abychom nebyli tak problémoví). Ti, co šli prostě jen dopředu a tvářili se, že nás nevidí, a já si netroufla je zastavit fyzicky. Ti, co slibovali, že mají peníze vevnitř a že se vrátí, a samozřejmě se nevrátili. Lidi jsou divní.

Snad jsem to udělala dobře
V pátek jsem pracovala šest hodin, v sobotu osm. Snad poprvé jsem pracovala na dohodu. Podepsala jsem nějaký papír o tom, ať na to uplatní slevu na dani. Doteď nevím, jak to budu psát do přiznání. Dohromady jsem si vydělala asi tisícovku. To je ve srovnání s moji bývalou prací úplně směšné, ale stejně jsem z toho měla radost. Práce u které se nemusí myslet. A je mezi lidmi, kteří se většinou usmívají. A dává smysl. Co se "kariéry" týče to byl velký krok vzad. A přitom jsem se cítila šťastně, že jsem to vyměnila. Kdykoli jsem si to uvědomila, tak jsem se musela smát. Btw, pokryla jsem tím všechny výdaje, co jsem měla za celou tuhle výpravu, a ještě mi většina zbyla.




Rusalka


Křížová cesta kde vyměnili úmění za bezpečnost
Když jsem měla v sobotu padla, zjistila jsem, že večer se bude hrát před letohrádkem opera Rusalka. Nejdřív jsem k tomu byla skeptická, protože opera není můj styl hudby, ale pak jsem se rozhodla se jít podívat na začátek a pak zmizet. Dopadlo to tak, že jsem tam seděla přilepená až do konce a píšu si to jako další zásadní zážitek. Měli to krásně nasvícené a zařízené. Občas zpívali z oken a jinak využívali prostor, který tam byl. Mělo to větší divadelní složku než jsem čekala. Zpěváci i tancovali a měli to efektně nacvičené a sesynchronizované. Kdo neznáte příběh Rusalky, je to něco jako Malá mořská víla, akorát že není z moře ale z řeky. Takže to bylo vlastně tragické. Na operní zpěv jsem si rychle zvykla. Je prostě potřeba to nesrovnávat s normálním zpěvem, a brát to jako něco odděleného. I jim byly docela dobře rozumět slova. Bohužel chvílemi vypadávaly zesilovače a v jedné dramatické chvíli jsem úplně nepochopila, co se stalo. Když jsem se pak dívala na wiki na děj, tak to tam bylo jinak než v tomhle zpracování. Takže furt nevím. Celkově to bylo magické, a i když jsem ke konci byla dost ospalá, tak jsem se nedokázala odtrhnout.

Valeč


Valeč je malinká vesnice, kam se rozhodlo přistěhovat několik mladých lidí a žít tam bok po boku. Není to komunita typu, že by sdíleli bydlení nebo majetek, ale mají tam k sobě blízko  a obecně si pomáhají když je potřeba. Kupují si místní domy, které jsou v různém stádiu rozpadu, a opravují je. Někteří bydlí v maringotkách přímo u pozemků, o které se starají. Uprostřed Valče je skvělý bar ve stodole, kde člověk platí jen kolik chce. Pořádají pravidelné promítací středy.

Jmenuje se to tam Poštovna
Měla jsem šanci se seznámit tak s desítkou lidí, co tam takhle žijí, a všichni na mě působili jako zajímaví a pozitivní lidé. Slyšela jsem, že tam tu a tam proběhnou nějaké spory, ale obecně mi přišlo, že jsou tam spokojení.

Dvakrát jsem byla přizvána na společná jídla. Jednou to byla pečená ovce, která byla úplně nekonečně dobrá, jednou výborné cuketové placky. Kromě toho jsme taky občas vařili společně. To bylo minimalistické, pro tři nebo čtyři lidi, ale stejně je to super, když je vás v kuchyni víc a děláte to společně

Byla jsem na jedné té promítací středě. Dva z místních byli nedávno v Azerbajdžánu a měli fotky a povídání o tom, jaké to bylo. Sešli jsme se na to na půdě jednoho domu a já si tam našla hrozně pohodlné křesílko. Vyprávění bylo super, ale pořád mi zústává silnější vzpomínka na to, jak příjemná byla ta atmosféra setkání. Rozhodně se teď nechci nijak usazovat, ale až jednou budu chtít, tak by bylo super být v nějakém podobném prostředí.

Tady bydlí wwoofeři

Práce na farmě


Okolnosti tomu chtěly, že nakonec na samotné dobrovolničení vyšel jen jeden den. Původně jsem měla pomáhat mladým jabloním přežít, ale bylo takové vedro, že se to nedalo. Tak jsem dostala za úkol krájet cukety, aby se daly zavařit na zimu. A když říkám cukety, tak myslím něco mnohem většího, než normálně potkáte v obchodě. Byla jich spousta a nakonec jsem zaplnila obří hrnec, co byl na to připraven, a tak už nešlo pokračovat. Strávila jsem tím několik hodin v kuse. U toho jsem si povídala s Eliškou, která tam se svým partnerem bydlí a hospodaří. Bylo to hrozně příjemné. Trochu mi to připomínalo práci v kuchyni na Rainbow. Dozvěděla jsem se spoustu věcí o tom, jak takový zemědělský život probíhá. K tomu jsem dostala dobrý cuketový oběd a nakonec jsem se prošla kolem ovcí domů. Pokud by to dobrovolničení vypadalo takhle, tak bych si to nechala líbit.


Cestohra


Ještě to popíšu v nějakém samostatném článku, ale rozhodla jsem zarámovat celé moje cestovatelství questy a achievementy, které budu postupně plnit, a skilly, které budu levelovat.

Za tento týden jsem získala tyto achivementy:

Pomáhání za jídlo. Byť to bylo jen jedno jídlo, tak si to totálně počítám jako utvrzení v tom, že je to funkční myšlenka. Až tak budu fungovat víc dní v kuse, tak dostanu nějaký pokročilý badge :)

Věci na týden v 28l batohu. Nebyly v tom žádné věci na spaní, vše bylo na místě. Měla jsem jen jedny boty a málo oblečení; jen to, co jsem skutečně použila. Samotnou mě překvapilo, jak moc to bylo v pohodě. A jak krásně se mi s tím batohem pohybovalo a chodilo.

Praní v umyvadle. Další věc, kterou jsem do té doby pořádně nezkoušela. Vyšlo to dobře. Zpocená trička, použité prádlo, všechno bylo ok. Další level bude praní v řece.
A s touhle fotkou se s vámi loučím :)

Hidden achievement: Přišla jsem na to, jak balit kalhotky a podprsenky do miniválečků, podobně jako se to dělá s ponožkama.